
…....
..Před pár měsíci mi došlo, že už nejsem dítě… Ne, že bych nechtěla, ale už to prostě neumím.. Pravda, už je to dlouho co jsem byla to pravé dítě..Myslím, že to trvá nanejvýš do té třetí třídy..Pak z vás dětství začne vyprchávat….Nevím jak to cítíte vy, ale můj názor je prostě takový.. Pravda, někdo takovým "dítětem" zůstává napořád, ale to rozhodně není můj případ… Když se podívám na děti co je máme třeba my jakožto deváťáci na starost, tak je to jasně viditelné… Malé stvořeníčka co toho ještě o světě a lidech moc neví a náležitě si to užívají.. Vždyť…co bylo krásnějšího než říkat vtipy, říkadla a zpívat písničky před známými rodičů…Tančit klidně uprostřed obchodu… Přiběhnout na písek a jen tak si začít hrát s úplně cizími dětmi. Vždyť nám bylo jedno, jestli ta holčička má bárbínu od Matella nebo, že ten kluk má tepláky ze sekáče.... Uměli jsme si představit věci, které dnes už nepochopím..Hráli si celé hodiny a čas nám tak rychle ubíhal.. Já se svým nejlepším kamarádem z dětství jsme byli schopni hrát si i celý týden s naším milovaným legem… Naprosto nás hra pohltila.. Jindy nám zase strejda vyřezal lodičky ze dřeva a my byli nejšťastnější na světě.. Dneska vedle sebe sedíme a přemýšlíme co budeme dělat…Většinou si povídáme…Nedávno i o tom jak to kdysi bylo…Jak byl život úžasný a bezstarostný.. Takové už to nikdy nebude…Myslím, že jste pochopili, že o dětství nemluvím jako o nevědomosti a naivitě, ale jako
o období neuvěřitelné fantazie,tolerantnosti a bezstarostnosti. V poslední době mě opustily sny… Zdají se mi, to ano.. Ale jsou prázdné a stává se jen to, co v běžný den..Už nelétám snovou krajinou, nebojuji se zlými strašáky a nenavštěvuji jiné planety..Marně si lámu hlavu jestli za mými ukradenými sny není ten, co mi ukradl i mé dětství…
o období neuvěřitelné fantazie,tolerantnosti a bezstarostnosti. V poslední době mě opustily sny… Zdají se mi, to ano.. Ale jsou prázdné a stává se jen to, co v běžný den..Už nelétám snovou krajinou, nebojuji se zlými strašáky a nenavštěvuji jiné planety..Marně si lámu hlavu jestli za mými ukradenými sny není ten, co mi ukradl i mé dětství…
(nepleťme si dětství s pubertou..;)…)
Hezký :) Ale konec dětství není konec života... Život je jako kniha, která má v sobě určitý počet kapitol. Jedna z nich je i dětství. A jestliže kapitola "dětství" skončí, znamená to že za sebou máme jen kousíček té úžasné a nevyzpytatelné knihy.
Takže - vstříc nové kapitole ;)