Autorka blogu má krizi..Tak se jen chtěla vypsat...
Proč se nedokážeme na kluky dlouho zlobit?..Proč se jim tupě odpouští? Pro jejich oči?.Dobře možná mezi vámi jsou silné osobnosti co to dokáží, ale můj případ to rozhodně není…Když Mi někdo (kluk) něco řekne..Myslím něco co se mě dotkne, tak se urazím, nebo naštvu, že…Ale nejpozději po jednom dni mě to začne užírat..Třeba to tak nemyslel…Třeba měl jen špatný den..třeba, třeba…. Ale proč kruci.?….Já sem teda v poslední době naštvaná na kde koho.. Mám nějakou osobní krizi…Chybí mi slunce, teplo…možná ještě něco jinýho….X( … Stě mě to už štve a ty kolem mě asi taky… S lidma se kterýma jsem si rozuměla a vše bylo ok to nějak skřípe..Hlavně s jedním človíčkem..U kterého mě to hrozně moc mrzí, ale v tom bude asi něco víc něž sluneční energie…asi potřebuji aby mě bral trochu jinak... Prostě nějak nevím….Asi potřebuji pár dní zavřená sama se sebou a ujasnit si co můj pubertální mozek vymýšlí a chce.,…Bohužel ty dny se mi asi nedostanou… takže dál budu depčit..X).. Tedy spíše zmateně bloumat kolem různých věcí..myšlenek…témat….
tejuška ... tvá nejvěrnější,nejmilejší,nejúúúžasnější láská. však ty víš :D |
Já to mám stejně... Naštvaná přilítnu domů, zapnu icko, chci ho totall seřvat a on na mě "Ahoj :)" a ja happy, že napsal a vše odpuštěno...